Stránky a dokumenty
téma
Hnutí za obnovu pohraničí
Projekt obnovy českého pohraničí - návrat k tradici směřuje k evropské spolupráci suverénních států
V lednu roku 2000 bylo založeno občanské sdružení Hnutí za obnovu pohraničí (Svobody 49, 350 02 Cheb, telefon a fax 0166/43 57 32), jehož základním cílem a posláním je informovat fyzické i právnické subjekty především pohraničních regionů o existenci rozsáhlého a mezinárodně významného projekčního záměru a následně získat jejich podporu pro postupnou realizaci tohoto projektu. Především v severozápadních a jižních příhraničních regionech, tedy na česko-německém a česko-rakouském pomezí, existovala ještě v první polovině dvacátého století řada plně funkčních obcí, osad, usedlostí, ale i tvrzí, hradů a zámků. Existuje o nich spousta nejrůznější dokumentace, fotografií, kreseb, písemností, včetně dobových map, ale i vzpomínky pamětníků, které nám tento fakt jednoznačně potvrzují. V důsledku bipolarizace Evropy po druhé světové válce došlo v zájmu rozdílných společenství k oboustrannému vytvoření bezpečnostních zón, které měly především vojensko-bezpečnostní charakter. V bývalém československém příhraničí vzniklo tzv. zakázané, později hraniční pásmo, v němž byla snížena z bezpečnostních důvodů možnost volného pohybu obyvatel. To bylo jedním z důvodů postupného vylidňování a následného částečného nebo úplného zániku mnoha obcí a usedlostí. Znamenalo to konec překrásných hrázděných a roubených domků a hospodářských usedlostí vesměs franského typu, které byly (a pokud se uchovaly, dodnes jsou) typické pro tyto oblasti. Přitom měly své charakteristické odlišnosti na Chebsku, Chodsku, v Pošumaví, v jihočeském nebo jihomoravském pohraničí. Převážně se nacházely v překrásných krajinných oblastech. Po roce 1989 se však proti očekávání zejména ve venkovském českém příhraničí prohloubily problémy každodenního života obyvatel o nedostatek pracovních příležitostí a společenského vyžití. Začalo docházet k dalšímu vylidňování směrem do vnitrozemí a do městských aglomerací.
V souvislosti se směřováním naší republiky do Evropské unie se dostala do popředí otázka, jak tato negativa eliminovat. Cest k řešení se v podobě mnoha projektů naskýtá celá řada a nelze než si vážit úsilí měst, občanských sdružení a jednotlivců o přispění k opětnému oživení mnohých pohraničních lokalit.
Jestliže na Chebsku zaniklo částečně nebo úplně více než 62 osad, usedlostí, tvrzí a podobných objektů, pak podle předběžných odhadů bude takových případů po celém česko-německém a česko-rakouském pohraničí minimálně čtyři sta. Projekt mezinárodní spolupráce, vytvořený Hnutím za obnovu pohraničí, dává ke zvážení možnost vybudovat v souladu se zájmy pohraničních měst a obcí, s jejich plány rozvoje a výstavby, v katastrech zaniklých, kdysi obývaných lokalit rekreační skanzeny o kapacitách, které by odpovídaly přibližně bývalému počtu zdejších obyvatel. Ve většině případů tyto kapacity nepřesáhnou 150 osob, spíše budou ještě nižší.
V zařízeních, která by byla budována plně v souladu s původním historickým vzhledem zdejší architektury, by neměl chybět centrální dobový dvůr (chebský, chodský apod.) s ubytovací, kulturně-společenskou a sportovní částí. Kolem něj by na původních stavebních pozemcích stálo několik roubených či hrázděných domků, sloužících k ubytování. Obslužný personál by byl dobově oděný, dokonce i sám rekreant či turista by měl možnost vypůjčit si, případně zakoupit historický oblek či kroj, běžně se v něm pohybovat a vrátit se tak třeba o století zpět. K samozřejmým službám a součástem těchto zařízení by patřily atraktivní dobové restaurace, v rámci skanzenů by byla prezentována původní historická řemesla různých druhů. Nemělo by zde chybět vybavení pro sportovní a kulturní vyžití. Veškerá výstavba a život těchto zařízení by neměly narušovat místní životní prostředí. S ohledem na to by síť rekreačních zařízení byla propojena hypodráhou s koněspřežnými dostavníky.
Co by tento způsob oživení pohraničí přinesl? Pracovní příležitosti na řadu let při budování a rekonstrukcích zařízení především pro firmy a občany působící a žijící v příhraničí na obou stranách hranice, stejně jako trvalé atraktivní pracovní příležitosti pro zaměstnance zařízení. V souladu se zájmy německé a rakouské strany se realizací projektu pomůže snížit počet migrujících Čechů za prací do těchto zemí. Došlo by k zamezení odlivu občanů z venkovského pohraničí, zvýšil by se příliv finančních prostředků do pokladen obcí, v jejichž katastrech se rekreační zařízení budou nacházet. Kromě zlepšení společenské, ekonomické a kulturní stránky života v pohraničí je cílem projektu obnova starých řemesel a životního stylu našich předků. Projekt vytváří vysoce atraktivní způsob vzájemného sbližování rekreantů a turistů různých národností. Nenásilným způsobem bude vytvořena jedna z cest k oživení sousedského soužití národů, které vytvářeli naši společní předkové.
Je již vypracována řada dalších podprojektů, řešících opravy historických památek nebo úpravy studánek na turistických trasách. Nové přibývají, neboť jde o trvale otevřený projekční záměr obnovy pohraničí.
A kde na to seženeme peníze, ptáte se? Vždyť jde o stamilionové investiční částky. Ano, zdálo by se, že tady je první zádrhel. Takové rozvojové projekty lze realizovat pouze s tím, kdo nemyslí jen na dnešek a jen na sebe. Stane-li se realizace zájmem nejen několika nadšenců, ale týmu odborníků podporovaných státními, podnikatelskými a neziskovými subjekty, máme před sebou velké prestižní dílo s mezinárodním významem.
viz. https://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/s/2001/5152/tema2.html
UPOZORNĚNÍ: E-mailová adresa uvedená na výše uvedené www. stránce není již aktivní a je nahrazena novou e-mail adresou
hopregion@gmail.com
foundation.neli@gmail.com
Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky